Model Moya M1 se zrodil díky okolnostem. Když Laurence Dickie strávil 10 dní v hotelovém pokoji v karanténě kvůli celosvětové pandemii, začal se mu rodit nápad na reproduktor, který by zvládl všechno.
Fyzicky se tento koncept během fáze výzkumu a vývoje mnohokrát vyvíjel, ale vize zůstala nezměněna: reproduktory non plus ultra, které si s přehledem poradí s čímkoli. Reproduktor, který by měl takovou sílu a autoritu, zejména v oblasti nižších frekvencí, že by dokázal s lehkostí přednést jakýkoli typ hudby.
Když tým Vivid Audio přešel do testovací fáze, začal se formovat design modelu Moya. Dominantou zakřiveného designu se stala impozantní hromada basových měničů. První výsledky potvrdily pozorování, že rozšířený rozsah nízkých frekvencí skutečně pomáhá s celkovou perspektivou celého frekvenčního rozsahu.
Reproduktor je samozřejmě mnohem víc než jen basy, ale nízkofrekvenční sekce hraje nezanedbatelnou roli. Nejdůležitější je, že určuje účinnost systému, a protože je poměrně jednoduché vytvořit středopásmové reproduktory s vysokou účinností, musí být tyto reproduktory utlumeny zpět na úroveň nastavenou basy.
OSM MĚNIČŮ, KTERÉ VLÁDNOU VŠEM
První, co člověka při pohledu na M1 zaujme, je impozantní hromada basových měničů – osm legendárních měničů C225-100H, z nichž každý má výkon 800 W a jsou uspořádány v nové konfiguraci high-shove. Úžasná ukázka výkonu!
Nízkofrekvenční sekce hrála při vývoji modelu Moya M1 mimořádnou roli. Během testování se ukázalo klíčové zjištění – rozšíření basové odezvy reproduktoru zlepšilo i perspektivu vyšších frekvenčních pásem.
Každý pár měničů je uspořádán v horizontálně protilehlém uspořádání na obou stranách basového modulu, přičemž magnety jsou spojeny výrazným ocelovým táhlem, které zcela eliminuje reakční síly a potřebu těžké skříně.
Použití velkoryse dimenzovaných portů pro potlačení reakcí společnosti Vivid Audio eliminuje vibrace skříně a minimalizuje jakékoliv turbulentní efekty, které by mohly omezit linearitu nízkých kmitočtů.
Samozřejmě, že každý velký reproduktor může hrát hlasitě. Pro tým bylo také rozhodující, aby posluchač dokázal rozeznat i ty nejjemnější detaily – a to i uprostřed hukotu orchestrálního crescenda nebo výbušného bubenického sóla. Koneckonců, výkon bez kontroly není nic.
